<$BlogRSDUrl$>

středa, ledna 31, 2007

Pár komentářů k dění na Mělnicku 

Trochu jsem si početl v mělnických médiích na internetu a tady trochu zareaguju...

Z rozhovoru s novým šéfem Dopravního inspektorátu okresního policejního ředitelství v Mělníku Miroslavem Štrombachem v MF Dnes, 30.1. :
ot: Budete podporovat i nadále akce zaměřené proti motorkářům na trase Liběchov–Dubá?
od:Samozřejmě, i letos bude činnost inspektorátu zaměřena tímto směrem. Nabízejí se různé druhy a způsoby organizování dopravních akcí, ale k formám se z taktických důvodů nebudu v tuto chvíli vyjadřovat.
Bond: Můj návrh na způsob organizování dopravní akce. Za jednou zatáčkou bych postavil zátaras tak ze čtyř, možná pěti aut. Co?

Článek z Mělnického deníku, 30.1.:
Strážníci na svých obchůzkách potkávají kuřáky na zastávkách, stojící mimo vyznačený prostor a tím zákon neporušují. To, že znepříjemňují čekání na autobus i ostatním lidem zápachem z cigaret, je už věc jiná.
Bond: Kurňa, ale o to přeci právě jde! Neměl by být každý kuřák zodpovědný za to, kudy a kam se jeho smrad táhne?

Rubrika krátce Mělnického deníku, 30.1., 2x:
Chatový zloděj je konečně dopaden.
Bond: Ježkovy, ono už se krade i na chatu?!

Chřipka je na ústupu
Bond: To jí asi musel Macek za Ratha pořádnou natáhnout.

Mělnický deník, 31.1., 2x:
Do obchodu vrazili lupiči s autem! Odvezli si bankomat
Bond: To je mazec!

Policisté pátrají po lupiči z banky
Bond: Nebyli to ty s tím autem?

(4) comments

úterý, ledna 30, 2007

Odpověď Klárce... 

(odpověď na komentář k předchozímu příspěvku)
Ahoj Klárko, vzpomínám na něj nejvíc ze všeho z rodné matičky, země mojí.. Je to Mělníček, hobitín, jak ho krásně nazval Rush :) Ještěrka se mnou vymetá všechny akce a hlídá, abych se neopíjel. Otevírá mi pivenka, ale když už mám dost, zapře se a už neotevře. Podle toho poznám, že mám jít spát. Ještěrka taky chodí do školy, dnes jsme byli na finštině a švédštině. Chtěla ještě na základy jaderné fyziky, ale to jsem zatrh. Zítra máme volno, tak jdeme k doktorovi, páč nám furt něco sedí na průduškách (tak doufám, že paní doktor vyšetří i ještěrku - a snad má laser, aby jí nepřivodila trvalé následky na image). Jo, pan Koudelka... Psal jsem mu v neděli email, že bychom s Lykke til rádi zahráli na vinobraní a co že pro to můžeme udělat. Uvidíme, co odpoví. Zda odpoví. Možná správná odpověď by byla: demonstraci! A ty víš, Amálko, jak mám demonstraci rád... Jinak o dění na Mělníčku je i jeden nový server http://melnicky.blog.cz .
Petra je mi s tím sněhem a lopatou opravdu líto, takřka mi dneska plakal do icq, že to roztálo i v Podkrkonoší. Nepřetáhli paní zimu někam na jinou planetu? Nezbyla nám tady po ní jen její líná dcerka? Může za to koka-koloušský Santa Claus? Zmizí někdy severní polární čepice? Nepatří ta čepice náhodou Santu Clausovi? Nezbavíme se Clause právě až po roztání jeho čepice, nejvýraznějšího jeho symbolu? A co na to náš prezident, náš symbol? Dotklo se ho to? Dotkla se ho Merkelová, nebo si ani nepodali ruce? Podá někdo pomocnou ruku Euroústavě? Asi ne...
Každopádně Mělníček mi chybí, těším se na únorový kraťounký návrat (15. - 23. 2.) a doutníček na vyhlídce pod kostelní věží. Smutno mi tu ale není, jsou tady dobří lidé a mám hodnou ještěrku. I finštinu jsem nějak skousnul a budu chodit, dnes jsem zahájil švédštinu. Je to zvláštní, musím si zvykat na roli jazykového losera (čti lůzra) - všichni kolem umí líp než já, což je při studiu cizích jazyků situace pro mne poměrně nezvyklá a krajně nestandartní. Vždycky jsem si lebedil, že se nemusím moc učit, šlo to tak samo... Kde že loňské sněhy jsou? A to se asi tam dole ptáte často, co? :)
Amálko, měj se krásně!
Tvůj Bond

(0) comments

pátek, ledna 26, 2007

Jen jedno léto... 

Vzpomněl jsem si na jedno parádní léto z minulosti. Nevím ani, kolik mi bylo, myslím, že 15... bylo to asi nejlepší léto, co jsem zažil. Sice jsme ho s klukama, včetně mýho bráchy, strávili skoro celý na Mělníku, ale nenudili jsme se ani chvíli. Pořád jsme někde lítali, hráli fotbal, volejbal, frýsbee, dováděli na koupališti a když jsme se přece nudili, tak spolu. Bylo to léto jako vystřižený z filmu - banda několika kluků z malýho města furt v akci a skoro furt v dobrým počasí. Pamatuju si na to léto moc dobře, a chci si to tady do blogu zapsat, aby to bylo někde zaznamenaný, protože to léto je pro mě pořád hodně důležitý. Myslím, že v něm jsme utužili vztahy s některýma spolužákama ze základky, což se nám dneska vrací, když se setkáme třeba i po mnoha měsících. Pamatuju si ho tak detailně i proto, že jeho idyla skončila tragicky - odchodem bráchy jednoho z mých nejlepších kamarádů, kterej s náma to léto trávil taky. Pamatuju si ho možná proto, že se už nemůže zopakovat. A tak na to teď tady myslím, protože mám čas uspořádat si myšlenky a zavzpomínat na ty spousty věcí, co jsem už zažil. Nebylo jich málo, ale tohle léto ční hodně nahoře. Něco jako Bylo nás pět... jenže nás bylo asi deset. A říkám si, jak by bylo skvělý se s těmahle klukama sebrat a jet někam na čundr, udělat si prázdniny pro sebe, někde na návsi nebo na palouku v lese čutat do meruny... Třeba to jednou vyjde, až se Majkl vrátí z Londýna a zůstane už nadobro doma.

(0) comments

Že by příště? 

Tak to klukům zase nevyšlo - 26:30 s Rusy. Velký problém: neproměnění sedmiček. Velký problém: indiviuální selhání v důležitých fázích utkání (což je na mistrovství světa, bohužel, většinou celých 60 minut). Parádně hrají spojky, ale ty nemají moc podpory od ostatních postů - Juříček, žel právě v Německu, spálí, co může, a přes křídla hrajeme pramálo, navíc Filipovi, dlouhodobé opoře, to nejde. Spojky si tak moc neodpočinou a táhnou to všechno samy. Tak nám zvávají ještě Chorvati a Dánové. Těžké oříšky. Jak bych si přál, aby kluci dvakrát vyhráli! Češi jsou hodně dobrý tým a hodně se od něj čeká. A já osobně ještě pořád čekám. Tak aspoň jedno vítězství...

(0) comments

středa, ledna 24, 2007

Hazena 

Toz zme to zas, kurna, cucali na tu bednu od pocitaca, co ze tam ako ty nasi borci v hazene vyrobijou. Su to dobri chalani, toz zme sa z Michalom aj tesili, zjedli zme u teho hubovu polivku, ale kucim to nak ne a ne padat to brany - prohravali 3:13. Az co Michal do seba kopnul caj se slivovicu a medom, skore sa pohnulo a hele, uz tam sviti 18:22. Tak sa ritime s chlapcama aj s Michalom do utoku, vidime v pravo volneho Sobola, co kdyz dostane merunu, ma pred sebu tretinu brankovista - ale to nevidi Horak a jde rovnu do dvou obrancu... Toz nedava, ale aspon sedma. Na nu ale ide Honza Filip. Na sampionate este nedal, tak mame bobky, ak ze to dopadne. A nedava. V dalsim utoce hned zas jake ze dve minuty trest pro nas, pane soudici! Ale uz to tak bylo. Uheraci nam zas utekli. No, a pak kdyz jsme zas zvedli hlavy ze spalku, tvarou v tvar ze sestky mlaskne to kamsi do golmana ci kam Juricek. No, to uz bylo pohrbene timto. A pak este nejaka ta tutovka sa neujala jako ta stara svestka, co zme ju loni vyrubali, bo z ni uz slivovica netekla, a uzavrelo se to na 25:28. Toz si tu zanadavame, ale chalany mame radi, a tak se zitra zase namackame ve dvou pred ten interfernet a budem drzat palce! Zlomte vaz a hlavne Rusum, kuci!

(0) comments

pondělí, ledna 22, 2007

Lekce finštiny 

Abyste se doma neflákali, jak vás tak znám, můžete se naučit pár užitečnách finských výrazů a frází.

Dobrý den - moi, terve, hei, doslova hyvää paivää
Dobré ráno - (hyvää) huomenta(jinak ráno se řekne aamu)
Dobrý večer - hyvää iltaa
Dobrou noc - hyvää yöta
Kiitos - děkuji
Mitä Kuuluu? - Jak se máš?
Hyvää, Kiitos. - Děkuji, dobře.
Ei niin hyvää. - Ne moc dobře.
Ei mitään erikoista. Nic moc.

To by mohlo pro dnešek stačit, ať nemáte látky na doma moc. A ještě výslovnost:
(ä se čte normálně jako á, ö jako německý, tedy otevřené é)

(6) comments

neděle, ledna 21, 2007

Basen nemocneho 

Jo, jo, kdyz to nejde po dobrym, tak to pujde po zlym: slivovici do caje s medem - a jedem! S rymem byva taskarice, s rymou zase pliskanice. Bez rymy je radost, kdyz nemrznu na kost. To je ale legrace, to je ale legrace :)

(0) comments

Fotošou 

No, moc toho zatim neni, ale aspon vas po pismenkach nezahltim i obrazem.



1 Já věděl, že mám ségru :) Nataša ze Slovinska. 2 Paul, můj spolubydlící. 3 Z narozeninové pááárty Kanaďanky Stacy ze třetího patra - zleva: ... (kdo jako první doplní jméno, vyhrává přístup na bondův blog zdarma), Sven (jinak poněkud plachý Němec; pozitivum je, že vlastní karty - žolikovky), Nick (z Řecka), Diego (z Chile, moc fajn kluk, byl tady už v zimním semestru) a Nick (taky Řek - mimochodem oba Nickové muzikanti, oba kytaristi, bydlí tady taky spolu, spolužáci i doma, a všude taky chodí spolu - a nejmenují se Nick, ale Niklos nebo tak nějak; výhoda je, že když chcete něco říct jednomu Nickovi, zajímá to i toho druhýho, takže nevadí, že se otočí oba :) ..a učí mě řecky stejně jako Oretis)



4 S Michalem, házenkářem z Kopřivnice na Stammtischi. Ve druhém plánu je Nick. 5 S počítačovým expertem, studentem výpočetní techniky a informatiky Orestisem jsme ukradli v K-supermarketu vozík a vezli naše monitory asi třičtvrtě hodiny do computer centra na univerzitě, aby nám je vyměnili. Ukazovaly totiž první den, kdy jsme si za 50 Euro od univerzity vypůjčili komputery (30 vrátěj na konci semestru jako zálohu; neberte to - za ty prachy) a nechali si je na kolej přivézt autem sestrou mojí tutorky Noory, v modrý tabulce jen "no signal". Tak nám je druhý den vyměnili, a totéž se opakovalo. Pak si expert Orestis všimnul, že vzádu jsou dvě džuzny pro monitor!! - obě modrý. Jenže jen u jedný byl nakreslenej obrázek monitoru, tak jsme to strkali tam! Kurňa, jak blbci... jak blbci. A my u toho tak dlouho seděli v pondělí i v úterý a nemohli pochopit... Větší vystřízlivění z představ o vlastní dokonalosti a neomylnosti jsem nezažil. Orestis říkal: "Chci věřit, že ty první dva byly rozbitý. Chci věřit tomu, že ty první dva byly rozbitý. Fakt tomu chci věřit, a neříkej mi nic jinýho, oukej?!" Srovnal se s tím až druhý den odpoledne. Sami před sebou jak největší tupci. Ale byla to pěkná cesta přes celý město... :) 6 Spolužačka Eva a tutorka Noora (zleva). Ani jedna mě nenechá ve štichu. S Evou plánujeme výlety a plány měníme podle aktuálního dění ve studentském hnutí Erasmus, takže jsme zatím nikde nebyli. Je to fajn holka, navíc dobře vaří a chodí na čínštinu (na kterou jsem neměl nervy - po dvaceti minutách opakování "dzeu", "čeu", "šeu" a asi milionu dalších navzájem si podobných zvuků ve čtyřech základních intonačních tvarech jsem se Evy zeptal, zda tříhodinový blok nabízí taky přestávku, během níž se dá zdrhnout. Po hodině dvaceti minutách plných studenstkých pokusů o zpěv, během nichž se mi mnohokrát chtělo vstát a zakřičet: "Šlápněte mu na krk, ať se netrápí!", jsem se dočkal a drápal se z pod lavice, když tu mladá rodilá mluvčí zašišlala informaci o promítání dokumentu z Číny na úvod druhé části vyučování. Ty Číňani fakt vědí, jak manipulovat světem... Zůstal jsem a nelitoval - mladý Amík v půlhodině pěkně provedl provincií, kde žije menšina Na-si. Jenže následovala historie znaků, a tak chodit nebudu. Navíc v úterý bude v tomtéž čase švédština a ve středu máme s klucíma basket.) Evu ale potom seznámím s čerstvým studentem sinologie na FF UK Vářou, naším kytaristou; ten opakuje "dzeu", "čeu", "šeu" v různých intonačních tvarech už půl roku a já se divím, že mu ještě neexplodoval mozek, protože já k tomu měl hodně blízko po půl hodině.









7, 8, 9 Blbinky, blbinky, na to vás užije. Už to slyším... Procházka po jezeře - Eva drsňák. Já se bál, moc jsem se bál - sevřeno u srdce, sevřeno vzádu, malá dušička. Eva, vkaždém případě vedle jiných vlastností výborný demagog, mě přesvědčila, že 10centimetrový led pod námi nemůže prasknout. Druhý den v noci kolem 23. hodiny jsme tam byli zase - na jezeru leželo 20 centimetrů prvního letošního sněhu a s námi šli ještě krástkovlasý Nick s Orestisem. Krásná asi dvouhodinová vycházka před spaním.

(1) comments

sobota, ledna 20, 2007

Prvni snih 

Dneska jsem byl prvne na bezkach. Byla to parada, trate jsou nadherny, upraveny, stopa pevna jako kamen, lidí na nich po málu, sice se na nich neotviraji panoramata jako u nas na horach, protoze tady fakticky zadny velehory nejsou, ale i tak jsou tady pekny pohledy a mista, ktery stoji za vyfoceni, predevsim ve slunecnim svitu, kteryho dneska bylo dost od svitani do setmeni, protoze na oblohu se odvazily jen ty nejodvaznejsi mraky. Fotak jsem pro tentokrat nechal doma, spis jsem na nej ve finale zapomnel (ale zas mam vytipovany pekny mista na fotky, aspon myslim, ze budou na fotce vypadat pekne, teren je tady hezky clenitej). Uz uz jsem myslel, ze pujdu bezkovat sam, ale na posledni chvili se mi podarilo dovolat Jany, byvaly juniorsky reprezentantky v behu na lyzich - dlouho jsem ji nemoh zastihnout, protoze si na chodbe mazala lyze. Jak jsme tak pres internet prohodili par textovych slov a ja se ji zeptal: "Jaks' namazala? Dyt ja ani nevim, kolik je stupnu.", napsala: "Mazala jsem podle snehu." Ja na to: "Ee??" A ona: "Nejdriv vrstvicku fialovyho a pak dve vrsticky modryho." A ja: "Co??? Dyt ja vzdycky mazu jenom jednu vrstvu.." No nic, prisla, mazli jsme vrstvicky i na my prkynka a slo se na trat. Areal mame hned za barakem, tak netrvalo dlouho a frceli jsme. Nejdriv petikilometrovy okruh. Jsou tam nadhery padaky, clovek frci jak nikde u nas a hned nekolikrat za sebou (nikdy to nepojedu opacne). Snazil jsem se Jany drzet a ukazat, ze jsem chlap. Jenze kdyz mi na peti stech metrech dala dve ste metru - a to nekolikrat za sebou, ztratil jsem veskerou hrdost. Nicmene mi po navratu (na desitce jsem ji pak nechal uz jet, aby na me na kazdym rohu necekala) napsala : "Slo ti to moc dobre..., prekvapils. Asi si nekdy jezdis, ne?" Moje ego pookralo a ve tme meho nitra si pro radost cvicne rozsvitilo malou lampicku.

Kazdopadne ty trate jsou fajn, moc jsem si to uzil, prijemne jsem si zasportoval a citil jsem se fakt dobre, predevsim cestou domu, tak jsem se tak az usmival na svet, jaka je to parada. Jenze pak jsem prisel domu a idylku pokazil zaludny kasel a takove ty chrchlave nadechy jako pri zanetu prudusek. Tak jsem si ted udelal cajik, napsal sms Sasovi z cajovny ve vezi, jak se nejlip pripravi jeho caj hepcik, a dal se do psani.

Jinak jsme prekonali veskere nastrahy a s Michalem zkoukli zapas MS v hazene Cesko-Katar, ktery jsme poslouchali z Michalova notebooku, kdyz nam Jirka Novak poslal hlas Vichnara a Bardy z televize pres mikrofon a Skype. Jirkovi patri nebetycne diky za zprostredkovani tohoto plnohodnotneho sportovniho zazitku s viteznym koncem pro nas tym! :) Po prenosu (to byl vlastne troji prenos - z Brem do Prahy, z Prahy na Melnik a z Melnika do Jyvaskyla) jsem prisel do pokoje, padla na mne unava - desna, a zalehl jsem a usnul asi na ctyri hodiny. Mozna organismus mate i posunutej denni rezim. Vetsinou chodim pozde spat a pozde taky vstavam. Vetsinou si dopreju tech osm hodin, ale asi je to vsechno jinak.

Treba v noci na sobotu jsme byli s mym spolubydlicim Paulem na koncertu skackovy kapely z Helsinek (kapela celkem v pohode, jmeno nevim, ale za cedecko to - aspon pro mne - nestalo; vstup byl 3 eura, coz je vyborny, dzus 2 eura; prisel na ne plnej dum, teda Klub 68, vsichni sebou skáčkově trhali a jeden kluk - pri posledni pisnicce - kousek od nas stylove vrhnul - nikomu se nic nestalo; diky tomu klukovi a jeho zchlastanejm mladejm partakum a pak jeste diky par lidem, co jsme cestou domu potkali, jsem si vybavil, jak mi lidi rikali, ze se Finove v patek dycky strasne vozerou a taky ze neumej pit...) a po navratu ve dve jsem se osprhoval, namazal a aby se ten krem hezky vsaknul, nez pujdu do hajan, zkouknul jsem na internetu dva dily Uvolnete se, prosim. Byly dobry a ani jsem nebyl ospalej, jenze kdyz uz byly ctyri, rekl jsem si, ze by to fakt chtelo zabrat, kdyz jsou v planu ty bezky.

Jinak bezky nebyl prvni kontakt se snehem. V patek navecir nas slo hafo hromadne si pujcit lyze a snowboardy a behem tzv. Happy hour (stastna hodina), kdy je vsechno levny - pucovny i listek na vlek, jsme vyrazili na svah, co je hned kousek za kolejema (10 minut chuze maximalne). Takze jsme se pekne vyblbli. Pujceni prkna i s listkem na tri hodiny stalo 13 Euro. Mimo happy hour to stoji dohromady 32, listek jinak na hodinu snad 10, na tri to bude tak 14, 15 nebo tak.

Intermezzo:
Taky mate pocit, ze kdyz stůněte a pijete caj s medem a citronem, tak v hrnku musi byt po celou dobu piti lzicka? Mne to bez ty lzicky prijde, jako bych ani nebyl nemocnej. Hezky si ji dycky pridrzim palcem pravy ruky, aby mi nevypichla oko, a stůňu si.

Ve ctvrtek jsem byl v knihovne. Chci tady projit minimalne nejakych 6 knizek v anglictine kvuli diplomce, ale tri z toho maji jen v Tampere, nebo Helsinkach nebo Vaase, ale daji se pujcit i tak.

Velikanska party erasmackych studentu byla ve ctvrtek v klubu Rentukka v Kortepoji (minutu chuze od nasi koleje). Prostornej klub, kde nas byly mraky, lidi tancovali snad celou noc az do tri, kdy dj (cti dydzej) sbalil keda a zmizel neznamo kam (pak nas v pul ctvrty vyhodili, at si prej nechame opilecky projevy na ven - Spanele a Portugalci a i dalsi spontanne zpivali, tancovali, byl u toho i Michal). Vecer zahajil malinky program, takova soutez pro 5clenny druzstva. A protoze jsem mel dycky socialni citeni (viz. silvestrovska party 2003/2004 u nas doma, kam jsem svolal vsechny zoufalce, co z ruznych duvodu zustali na Melniku - ja druhej den v Melnickym deniku delal noviny), bylo nas ve skupine osm - osm tech, ktery nikdo nechtel. Tentokrat napln meli na starosti nasi finsti tutori, priste Stammtisch (jak se tahle pravidelna akce jmenuje) pripravi nejake dalsi narodnosti, ktere se v poradani budou stridat. Takze treba anglicky mluvici zeme, nebo zapadni Evropani, jizni Evropani, Asiati, vychodni Evropani - posledne v zimnim semestru pry Polaci a Cesi volali, ze nejsou vychodni, ale stredni Evropa, tak nevim, jak se to pojme ted v semestru letnim Kazdopadne to bylo moc fajn, az me to prekvapilo, protoze jak vsichni rikali, ze to byva a i tentokrat to bude super, tak jsem byl v ocekavanich hodne strizlivej. Prekvapilo me, jak skoro vsichni porad tancovali... To jsem jeste nevidel..takhle intenzivne. Samozrejme se tam utvorily prvni pary - pri plouzacich, jako na pionyrskym tabore.

Motto pro dnesni den: Zitra zustanu v posteli.
Foto: Jsem říkal, že to byla finská párty... Tohle jsou ovšem Holanďanky.

(1) comments

čtvrtek, ledna 18, 2007

Aika paikka? 

Ze by finsky Sarka Farka loupeznik? Ne ne, deti, to znamena "misto" a "cas". A tak kdyz se s Evou domlouvame kdy a kde, rikame od uterka "aika paika" a muzem se potrhat smichy. Mimochodem jsem se rozhodl ukoncit svoje pusobeni v hodinach Finnish 1, protoze vyrazy kahdeksan-yhdeksan a aika-paikka byly jedinym - a jedinym vtipnym, co na hodinach stalo zato. Coz, jiste uznate, je docela malo. Ucitelka pul vymezeneho casu (hodiny a 30 minut) prokecala o nedulezitych vecech nesouvisejicich se samotnym palenim slovicek a vetnych struktur do nasich harddisku. Hodne mi pripominala me nektere - a predevsim vysokoskolske - ucitelky a velmi pomale hodiny anglictiny. Jaktoze na vysoke skoly berou prave tenhle typ vyucujicich - hodne pani ucitelky, lec s nizkym stupnem rychlosti? Navic tri a pul mesice snahy se ucit finsky jen prostrednictvim domacich ukolu, tzn. sroceni veci nazpamet, mi neprijde efektivni. Pristi tyden zacina svedstina. Zaklady mam z takrka stejne norstiny, kterou jiste uziji v hovorech s prateli ze zapadu Skandinavie, takze si ji dam. Snad to neuci ta sama uca...

Motto: Zivot je otazkou priorit.

(5) comments

úterý, ledna 16, 2007

kahdeksan yhdeksän 

Tak tohle není zaklínadlo z filmu Dívka na koštěti, ačkoli to má hodně blízko k "dexempo krumplex", kterým Saxana proměnila Jiřinu Jiráskovou v králíka. Postupně je to ve finštině osm a devět. Asi si dovedete představit, jak jsme se tomu s Evou celou dnešní úvodní hodinu finštiny řezali a vlastně nešlo přestat, protože dexempo se nám vracelo v různých podobách, například "dexempo velorex". Doufám, že i další hodiny budou stejně legrační.

(0) comments

sobota, ledna 13, 2007

Na hokeji 

Jsme byli na hokeji Jyvaskyla - Tampere. Takrka fanaticky jsme s Michalem fandili domacim, prozivali kazdy faul, presilovku, oslabeni, chvile, kdy domaci golman namohl vyklepat puk odnekud ze sve vystroje ani pomoci poskakovani jako pri tancich africkych krovaku, vypadalo to, jakobychom do ty haly chodili od malicka a jen si doma zapomneli dresy. Rvali jsme cesky na hrace i na rozhodciho, vyskocili po kazdym golu a odfrkli si az se zaverecnou sirenou, kdyz na tabuli svitilo 4:3 pro domaci. Bylo to dramo do poslednich chvil, vzdyt Jyv. dalo gol v presilovce minutu a 31 vterin pred koncem! Byly to krusny chvile nad stridackou domacich, citili jsme pot tech kluku, co nam chteli udelat radost a my jim fandili - cesky :) Uz po prvni tretine jsme si ziskali sympatie kolemsedicich mistnich vcelku konzervativnich priznivcu, kteri se pod nasim vlivem - nebo pod vlivem piva - zacali postupne uvolnovat az k obcasnym zoufalym pokrikum "hey".
Vstup: 8 euro (dalsi zapas ma pry byt za pet)

PS: Dnes jsem dokoncil tezi diplomky. Ted ji jeste musi zkouknout konzultant, poslat mejlem pripominky, musim ji prepsat, poslat zpet do Prahy, pockat na odpoved a pak se uvidi. Pak ji musi schvalit rada starsich naseho intitutu zacatkem unora.
Foto by jeden Fin, co sedel vedle mne

(3) comments

Už nejsem sám 

Přijel můj spolubydlící. Zaklepal, otevřel jsem a tam cizí mladík: "Já tady bydlím." Zasmáli jsme se a já ho pozval dál. Kufry se mu cestou ztratily. Jeho klíč od pokoje má kámoš z Německa, kterej přijede pozdějc. Tak z mýho mobilu zavolal pána, co za deset euro takový pokoje otevírá. V noci je to za dvacet. Zpět ke spolubydlícímu. Sympatický Kanaďan Paul. Reprezentant Kanady ve floorbalu. Do Finska přijel právě kvůli floorballu - hraje nejvyšší soutěž juniorů a 3. mužskou divizi. Kanada je 26. na světě, Finsko je 2. Dnes s námi nepůjde na hokej Jyväskylä - Tampere, protože bude čekat na kufry, co maj dorazit večer. Snad příště. Ačkoli vstup 8 eur nenapovídá, že by u mě bylo někdy příště. Během čekání jsme poseděli u mě v pokoji a pokecali. Je to fajn kluk, moje obavy se rozplynuly.

(0) comments

Postřehy a přání a předsevzetí 

Finsko mě v noci na dnešek přesvědčilo, že nemám pít alkohol. V hudebním klubu mělo pivo o obsahu 0,6 l (podle dostupných informací) stát 3 Eura, leč po načepování mi barmanka oznámila, že čtyři, a za tuto cenu jsem patok ve sklenici obsažený nedokázal ani vyzvracet, natož abych si ho znovu objednal. Za tuhle cenu, ani za žádnou jinou cenu vyšší než 1 Euro, mi nic, co vypadá jako pivo, nestojí. Znovu přestávám pít pivo a jsem za to Finsku neskonale vděčen (krom toho, že jsem taky mírně nasrán - dobrá piva piji rád). Alkohol člověku nikdy nepřinesl nic dobrého - indiánům malátným po ohnivé vodě lítaly šípy do keřů místo do kolonizátorů, a já chci mít v životě přesnou mušku.

Finsko mě v noci na dnešek přesvědčilo, že mám chodit na koncerty. V hudebním klubu s otřesně drahým pivem hrály tři kapely. První s ulítle vypadajícím zpěvákem (70. léta v ČSSR hadr... = mánička s kadeřema, děsně upnutý džíny, kostičkovaný skoro cvičky a pohyby, jako by ho ty levisky škrtily v okolí zipu, kde měl jakousi bouli) spustila punkrockovou smršť ve stylu amerických komerčních kapel. Prdlouš držel grandiózní vejšku zpěvový linky (proč? ptáme se všichni...), hodně slušně a podle mýho názoru daleko zabarvenějším hlasem mu v duetech a refrénech sekundoval kytarista s koženou čepicí ve tvaru hasičský helmy, bubeník byl přesnej a basák zapadlej ve tmavým rohu pódia. Hodnocení: bylo to oukej. Viz. www.myspace.com/nancywha Zato další kapela snesla nejpřísnější kritéria (skoro). Nářez jako sviňa. Energie, přehled, výraz, barva. Klávesy, kytary, basa, bicí, mikrofony a šest kluků z Vaasy. Moderní styl, pro mě jakejsi poprock (neumím moc pojmenovávat ty styly s prvky přesahů jinam, ale jakoby měkčí rock). Hrklo ve mě, když jsem odhrnul černý závěs zákulisí, abych získal webové stránky týhle výborný kapely. "Jsem rád, že se ti to líbilo. Vlastně... Byl to náš první koncert," řekl mi zpěvák Andy. Hrklo ve mě: "Co? Si děláš srandu? Jak dlouho jste spolu?" "Začali jsme zkoušet před měsícem." Jako jsem asi na jiný planetě, ne? "Ale ty songy už byly hotový, ne?" "Jojo, to jsou moje věci, který jsem kluky naučil," vrátil mě zpátky na matičku Zemi 21letej týpek s příjemným hlasem, ve třech pomalých písních pomalu metoucím i slaďouše Bon Joviho. Jinak to byl docela mazec. "Jak se kapela jmenuje? Vlastně je to moje jméno, Andy Lundström. Zpívám od mala a po několika kapelách je tohle můj novej projekt." "Takže ty seš jako známej?" "Ne, nejsem. Ale budu," usmál se sebevědomě. Uvidíme, přál bych mu to, protože tohle byla pecka. Web: www.myspace.com/andylundstrom - tam, popravdě, zahrají dvě děsný popárny asi z prehistorických dob před touhle kapelou. Andy je tam několikrát vyfocenej jako největší hvězda dívčích pokojíčků.
Mimochodem vstup byl zadarmo. A poslední kapela na mě zapůsobila smíšeně. Bezva instrumentálně, ale když se v jedný písni kloubí neurovnaně poprock s metalem, těžko to snáším. Až najdou svojí tvář, budou asi dobrý.

Finsko mě v noci na dnešek přesvědčilo, že Finové jsou trochu zaprdlý. První, a na dlouhou dobu jediný, kdo na muziku tančil, skákal, pogoval, křičel, smál se, prostě pařil, byli čtyři Češi - Michal, Jana, Eva a já. Děsně jsme si to dali a jsem rád, že jsme takovíhle živlové, páč to tady asi eště bude perdel.

Ochranka. Před hudebním klubem jsme byli v jedné hospodě. U obou vchodů byla ochranka v černých hadrech a "uchem" - a ta byla využita i jako číšníci. Uklízela ze stolů prázdné sklenice. A já se přestávám divit, že je tady 12procentní nezaměstnanost.

Přeju si vydělat něco peněz na to utrácení tady. Nejspíš něco přes internet, překlady, nebo tak. Kdybste o něčem věděli, dejte vědít, rád vydělám nějaký žeton:)

(0) comments

čtvrtek, ledna 11, 2007

Alkohol aneb spasa Finu 

"Á, finská vodka!" napadlo každého, kdo se dověděl o mé cestě na sever (Zde nutno zdůraznit malé c, anóbrž se nejedná o Cestu na sever, což totiž by značilo, že vlastním knihu Karla Čapka Cesta na sever, kterou ostatně samozřejmě vlastním, ale v tuto chvíli mám skutečně na mysli svoji fyzickou a nikoli pouze psychickou - ač v některých chvílích přesto mentální - cestu na sever, tedy do Finska - ono jde vlastně o to, že Čapek jel jen do Norska a vzal to přes Švédsko.. a taky to vzal samozřejmě přes Dánsko.) "Tam se ale chlastá děsně, co?" vyvolali mnozí jednu ze znalostí o Finsku, když šla řeč o jakési částečné prohibici. Tak jak to tedy s tím alkoholem je. Hospody a bary: piva od 3 do 5 Euro, během Happy Hours za 2 Euro, česká piva (Staropramen, Krušovice, Kozel, Bernard) zhruba za 6 Euro (pozor, jde o třetinky!!). Vrcholem úterka byl Pub Crawl se všema tutorama a všema asi sto exchange studentama. Rozdělili jsme se do skupin, chlapci se těšili na bojovku. Zahaleni nocí brouzdali jsme se kalužemi v ulicích centra. Měsíc nám odmítl svítit a nechtě vidět naše alkoholem zlité duše, zatáhnul nebesa mraky, pročež pěkně chcalo. Navštívili a poznali jsme tři hospody s naší skupinou. V první jsemodmítl dát 3,90 E za pivo mně neznámého původu. Džus, k mému potěšení zaplacenému řekem Nikem, stal se mým průvodcem hovory s děvčaty o malých hloupostech a o finskou sněhovou naději (prostě jsme mluvili o tom, jak se děsně všichni těšíme, až napadne) a s chlapci o fotbale a především o Euru 2004, kdy jsem naivně věřil, že porazíme v semifinále Řecko (a dobře si vzpomínám, jak měl mojí asi stovku na kopačce Honza Koller, ale sám před brankášem to nezvládnul a napral mičudu vedle branky kamsi do tmy, kam reflektory slávy nedosáhnou). Mimochodem nejvíc si fotbalové chvilky vychutnával Orestis - asi víte odkud. Druhá zastávka: music bar 68 (pojmenovaný buďto podle Jágra, nebo podle Dubčeka). Pivo za 3,30. Ani džus. Do třetice všeho dobrého: happy hour a pivo za 2 Eura. Dal jsem si hned dvě najednou. Ptám se: "Hej, to je půllitr?" Finska menší postavy s pípou v malíku: "Well.. to je zerou celých 33." Naštěstí mi Eva visela jedno 4eurové pivo, a tak jsem neutratil, páč to tentokrát zatáhla ona. Konečně do centra dění: klub Fever, jeden ze tří ve městě, kde se dá najít parket a nějakej ten Dj (čti dýdžej). Dvěma pi(ti)vy mírně pozitivně pivně naladěn jsem se v eufórii zeptal pěkné číšnice, zda je k mání nějaké české pivo. "Velkopopovicky," polechtal severský přízvuk moje sluchy. "Oukej, I take one," usmál jsem se. A už mi toho černouška nalívala z lahve do půllitru. "Kolik vám dám?" "Fajf najnty," zaznělo už ne tak příjemně. Leč, chlapče, dal ses na vojnu musíš bojovat. Půllitr mi už na tu noc stačil a docela ušel. Pařbička se vydařila, šli jsme až ve tři, kdy se Djovi dotočil gramofon a my ochrance, co byla zároveň šatnáři, řekli "Jyva yeta" (dobrou noc). S Michalem chceme zajít do hospody s pivem za 1 Euro. Už vidím, jak leckomu zazářily oči, leč radost je zbytečná - hospodu za 14 dní zavírají. Proč asi... My ale doufáme, že pro nás ještě bude mít dveře dokořán. Finové říkají, že to je "dirty pub", tedy "špinavá hospoda", a to nás s Michalem nalákalo ještě víc. Bude to prostě pajzl!!! Michal je bývalý házenkářský reprezentant do 21 let a bývalý házenkář extraligové Kopřivnice, a tak mu to pití docela jde. Ten úterní věčer tam nechal asi dvacku. Shit happens. Jinak tvrdej tady stojí míň než to pivo - Jamesony apod. něco koelm 3 - 4 Euro. Může mi někdo vysvětlit, proč zrovna já držím dietu a tvrdý nepiju?
Jak trefně napsal Rush přes icq "vostry? chlastat asi nebudes, co?". A já na to říkám: á, finská vodka...

PS: Abych snad nevytvořil mezi pivaři negativní obrázek o této jistě nádherné zemi, jejíž krásy objevím napokon (to je jako později po slovensky), tak 12 třetinek dvanáctky Kaff stojí bez záloh na lahve 8,29 E. Což se dá, a tak jsme si včera večer po basketu a sauně hnedka dvě s Michalem dali u něho na pokoji. A taky jsme uvařili výborný těstoviny se speciální směsí (kečup, cibule, česnek). Jana nám jídlo pochválila, až se za uchem oblízla. A proto myšlenka dne: Nezáleží na materiálu, jaký, který nebo čí máš, ale jak s ním naložíš.

(0) comments

Lidl je levny! 

Ano, ano, jiste si rikate "ten Ondrej se z absence snehu zblaznil; co nam to tady cpe?". A jiste jste zdeseni a napjati, co prijde. Lec, neveste hlavu ani sebe a vezte, ze Lidl je v Jyvaskyla opravdu nejlevnejsim supermarketem. Jana a Michal se vydali na dlouhou pout pres cely asi 80tisicovy mesto a tryzne chladem nelitovali - zakoupili napriklad testoviny za pouhych 19 centu! Coz je dost pecka, protoze nejlevnejsi spagety jsem koupil za 55 centu a radoval se, jak jsem vyhodne nakoupil (ostatni testoviny stoji desitky centu pres jedno Euro). I dalsi veci jsou v Lidlu skutecne levne, a tak se necham lapit nakupni horeckou a priste vyrazim prave tam - trochu si zakonzumovat. A proc? Protoze tohle se vyplati!

(0) comments

Zdravy zivotni styl? 

Hazeji nas do jednoho pytle s duchodcema. Vsimnul jsem si toho dneska na bazene. Levny vstup (1,80 E) maji po predlozeni odpovidajiciho prukazu denne od 6 do 10 dve skupiny - studenti a seniori. Duchodcu jsou v chlorovym oderu mraky. V satne, ve sprchach, v bazene, v saune. Dvere se netrhnou a dovnitr a ven se prelevaji davy duchodcu. Bavili jsme se o tom s Janou a libi se nam, jak tady vubec nikdo neresi "jé, tam nebudu chodit, se na mě budou všichni dívat", ale vsichni delaji co nejvic pro sve zdravi. A to je na Finech desne symaticky. Hromadna doprava je (asi zamerne) tak draha, ze mestem krizuji pelotony lidi na kole. I kdyz neni snih a kopce ani hory tady taky zrovna velky nejsou, cvaka to po ulicich ostosest - to Fini v pokrocilem veku bodaji do asfaltu hulkama, co vypadaji jako na lyze, ale jsou na mauntynyrink (myslim, ze to to tak jmenuje. No, zeptat se muzeme Jany, o tomhle pise diplomku - mountynyrink zapojuje asi 80 procent svalu - ne jednoho svalu, ale vsech svalu). Kdyz jdeme na obed do menzy, platime jen hlavni chod - 2,15 E; nandat si muzeme sami kolik chceme (pred puldruhou hodinou jsem se nafutroval lasagnema), priloh uz vubec, kolik chceme, v cene je piti, co hrdlo raci a zaludek snese - jde o nejakou ovocnou stavu a mliko a vodu (pak jsou druhy piti - a pivo to neni - za ktery si tady clovek vcelku ochotne priplati 10 centu - coz jsou lepsi dzusy), a co je vubec paradni: nandame si hafo zeleniny. Tomu rikam zdrava strava. To nekdo musi planovat, nekdo tohle musel vyvojove vyvijet a pripravovat a asi to byli ti, co dnes byli s nami plavcit. A tak v tom pytli s lidma, ktery vedi, co je pro telo dobry, klidne jeste nejaky cas zustanu. Mozna i do duchodu.

(3) comments

pondělí, ledna 08, 2007

Prvne z Finska 

Kamaradi, omlouvam se, ale chvili to tady bylo textove prazdny.. dneska jsem tam chtel nasypat nejakej text, ale neslo to, on proste nezustal a objevil se jen titulek. Proto to, Elisko, takhle uplne nevyslo :) Lec, tady to je...

Uz mam za sebou prvni saunu, to byla bzunda! Namaceli jsme se v sobotu vecer v zamrzlym jezere. Kdyz jsem ho prvne videl, vubec se mi do nej nechtelo, ale nakonec jsem tam vklouznul jako kapr v Jankovym hitu "Ryba rybe" celkem trikrat a byla to parada. Jenom chodidla uz cestou zpet do sauny na namrzly lavce a dlazdenym chodnicku odumirala - jsem nic necitil, ani kaminky na ceste. Je fakt, ze tady clovek pozna spoustu lidi, az nevi, kam driv skocit. Vsichni se usmivaji, smejou, chichotaji, povidaji, jsou jakoze v pohode, protoze si to sem prijeli uzit, nikdo neprijel studovat, ale proste se bavit. U nas se utvari takova skupinka s Rekama, jsou tady lidi z Olomouce a samozrejme spousta dalsich lidi. A nase tutorka Noora (mistni studentka, co se o nas stara, abychom meli uvod naseho pobytu co nejsnazsi) s nama taky chodi parit a pecuje o nas. Hraje volejbal za oddil v jejim rodnym meste asi 50 km od Jyvaskyla, tak se na ni nekdy pojedu podivat, jak hraje, az budou hrat doma - budu jedenacty divak v hledisti. No, a taky je tady dost lidi, co chteji sportovat (Olomoucaci studujou rekrealogii, teda sport a rekreaci a zdravi apod. dohromady, Jana dokonce reprezentovala v behu na lyzich, kdyz byla mladsi), takze by nemel byt problem chodit na basket a volejbal. V arealu za kolejema je lyzarskej svah a taky osvetleny bezecky trate, tak tam nejak vyrazim. Az nebude prset.. Pres den je nad nulou, v noci byva pod nulou, ale ne a ne nasnezit - jo, jednou padal snih, ale kratce, takova prehancicka. Druhy den vecer poprasek roztal a jedno oko nezustalo suche. Bezkarit se da uz ted, ale jeste nebyl cas. Furt chcije... Krome kurzu, ktery mam ke svymu oboru, jsem si zapsal finstinu (3x tydne, coz bude asi trochu zahul, ale za pul roku bych mohl neco malo umet, to se dycky hodi) a finskou tradicni hudbu. Je paradni a uplne nedostizne fantasticky, ze moje predmety jsou hodne casove omezeny. Jeden predmet o finsky komunikaci mam mesic a tyden od 15.1. do 22.2, predmet historie PR a propagandy mam jen mesic od 7.2. do 7.3. a predmet komunikace prostrednictvim elektronickych medii mesic a pul od 13. brezna do 27. dubna. No, a ve finale tradicni finska hudba je takovy jakoby zajmovy kurz pro vsechny zajemce z rad mezinarodnich studentu, a to to jsem prave ja, a celkove je jen 4 dny - v patek 26. a sobotu 27. ledna, a v nasledujici patek a sobotu (vzdycky teda 5 hodin patky a 6 hodin soboty), bude to i o hudebni kulture Laponcu, coz je fajn. Jak napsal muj dobry kamarad Tomas Vecl "vypada to jako slusna flakarna". Musim pracovat na diplomce. Clovek si muze pujcit pocitac na kolej - zaplatis 50 Euro a za pet mesicu ti z toho 30 vratej, parada. Mam nejaky Pentium trojku, Orestis z Recka mi ho pomuze zapojit, studuje pocitace. Ted pisu ze skolni knihovny (prej nejvetsi ve Finsku). Muj spolubydlici jeste neprijel, od jedny Kanadanky vim, ze je to Kanadan z Edmontonu a byl tady uz v zimnim semestru. Nic vic. Tak uvidime. Je ale docela fajn bydlet sam, je to takovy klidny, clovek se zarizuje ryze podle sebe, nemusi se omezovat, dohadovat. Na druhy je Kanadan fajnove vybavenej, ve skrini v chodbe ceka televizka a predevsim jeho sbirka nadobi se mi docela sikla. Bo nam skola zacina az pristi pondeli, pojedeme s Evou a mozna jeste nekym dalsim do Kuopia za byvalou spoluzackou z bakalarskyho studia zurnalistiky Janou. Chceme jet od stredy do soboty. Blizko jsou jezera, tak se tam trochu poohlidnem, vyrachtame. Zitra mame takovou hromadnou parbu studentu ze zahranici spolecne s tutorama, tak se docela tesim, ze se taky vyrachtame. Tretinky ceskyho piva - Krusovice, Budvar, Staropramen - jsem videl v jednom baru na hlavni pesi tride za 6 Euro, coz je hruza. Dal jsem si dzus za 1,70. Pivo je hodne drazsi nez nealko, takze asi budu pit spis ty sladsi veci - voda je zadarmo a taky se da pit Mivaji tady "happy hours" s pivem za 1 nebo 2 Eura (o jednoeurovkach jsem, pravda, zatim jenom slysel). Zitra pri tour po hospodach s tutorama zapocneme psati happy seznam, abychom vedeli kam a kdy zapadnout na ty spravny ceny.

(3) comments

Prvne z Finska 


(1) comments

This page is powered by Blogger. Isn't yours?