<$BlogRSDUrl$>

pondělí, října 24, 2005


Ještě jsem nepotkal Vesmírné lidi, ale zato jsem včera na příjemné procházce Mělníkem viděl skutečné, nefalšované, živé, hmatatelné, nevymyšlené a milující ovce. Byly dvě. Přiblížil jsem se k nim na vzdálenost asi metru a půl. Byly za plotem. Jedna z nich se mi zvídavě podívala do oka (myslím, že to bylo levé oko). Tu se lekla a a s hrůzou ve tváři prchla. Co v mých očích uzřela, je záhadou.

(4) comments

úterý, října 18, 2005

Dnes se schází první rada našeho sdružení Předvoj toho nového, co přijde, zavrhující to staré, co už dávno mělo odějít, ohledně Krišpína 2006. Narychlo jsem ji chtěl svolat, bylo asi 16:45. V tu minutu jsem si přečetl odpovědnou smsku od Henkeyho: "V kolik?" Zavolal jsem Kawovi, abych se zeptal, zda a kdy ma cas.
Kawa: No, po sesty se schazime na zkousku. Uz jsem kluky svolal a ty mi ted volas, ze je rada... Tak prijd pred urad, udelame radu.
Bond: Aha, chm.. Kdy koncite, ze bychom se sesli potom?
Kawa: Koncime az v devet, lepsi bude udelat radu predtim a pak cvicit.
Bond: No, jak chces. Tak v sest.
Kawa: Vis co, prijd k Hanzum, stejne tam ma sraz kapela.
Bond: Na me neco leze, a tam se bude hulit, co? Hnm, bude...
Kawa: (chvile nejisteho mlceni) Tak se sejdem pred uradem.

Bond vola Hankeymu (jak se tahle prezdivka, ksakru, pise?), jak se dohodl s Kawou:
Bond: Prej se sejdem pred uradem pred vasi zkouskou...
Henkey: To je blbost, tak se sejdem po zkousce, ne? Treba v osm.
Bond: Kawa rikal, ze budete hrat do deviti.
Henkey: No, tak nebudem.
Bond: Jak chces. Tak se sejdem v osm v cajarne. Vyhovuje?
Henkey: Ty uz tam jako budes, jo? (!!!)
Bond: No, a jak jinak sis to predstavoval?
Henkey: (mlceni)
Henkey: ha
Henkey: (mlceni)
Bond: Takze v osm v cajarne.

Hankeyho mam moc rad, protoze nekdy mysli zcela jinak nez ja...
Kavu mam taky rad, pres lasku k Hanzum myslel na me zdravi...
Aj laf ju, bojs! :)
A tak doufam, ze dneska neodhlasujeme zkraceni nazvu naseho sdruzeni, o kterem se v melnickych kuloarech mluvi (kecam, kuloary mlci.. asi se neco chysta).

(0) comments

pátek, října 07, 2005

Rushi, ani jsem nevěděl, že se někdy dozvím, jak to probíhá mezi tebou a tvou ženou.. a taky jak to probíhá mezi mojí spolužačkou a tebou..:) chvála milování!
Já měl dneska značně pracovno (na poslední slovo mě napadá jediný rým:). V pondělí odjíždím, a tak mám práce nad hlavu. Krom článků a příspěvků pro ČT musím napsat ještě důležitou rešerši. Problémy tu jsou, aby se řešily. Dnes jsem se do toho proto chtěl pustit po hlavě, ale dva článečky a dvě dopolední schůzky (žádné holky, anóbrž zdroje informací) tomu plánu značně nalomily nožky. Návrat z druhé schůzky kolem 14:30 ťal do pilířů mých představ sekerou docela přesně, tvrdě, úspěšně. Grr. Napsal jsem článek o kralupských lyžařích, co potrénovali na tomtéž rakouském ledovci jako Herman Maier (mezi řečí 4násobný vítěz Světového poháru, 3násobný mistr světa, 2násobný olympijský vítěz - to vše v obřím slalomu, Super G a sjezdu) - to byl pro mladé Kralupáčky velký zážitek. Vzápětí jsem vyběhl k Sokolu, kde zítra dopo otevřou volejbalovým turnajem parádní multifunkční hřiště (basket, volejbal, florbal, házená apod.) a kde jsem vyzpovídal pana Bubníka, který ve svých více než 91 letech (přesně si teď nevzpomenu, kolik mu je) je stále děsně čilý a o nové hřiště se zasloužil obrovskou měrou, sháněl peníze a dnes vedl i brigádu.. (Kéž by mi jak jemu dělalo zdraví dobrou službu do věku víc než požehnaného!) Návrat a nějaký plánování různých věcí + vyřízení počty. Obvolávání respondentů pro velký článek o házené. Odfrknutí u hudby. Ponoření se do nějakých školních věcí, žertovný počítačový program, který uhodne, na co myslíte (štěstí neuhodl, žabař), zprávy, únava, televize, únava, Uvolněte se, prosím (mimochodem vskutku podařený díl), a usednutí k počítači a elektroimpuls v hlavince, která vymyslela tyhle řádky a která chce seřadit písmenka do dalších slůvek, spojit je do slov a vět a textu pro noviny. Takže jsem večer prakticky proflákal (což je na jedné straně fajn) a zítra si přivstanu :)
Zítra máme prvně po měsíci kapelu, těším se. Na kluky, na hudbu. Myslím, že brzo doděláme novej kus, je v angličtině, ale myslím, že ústřední větě porozumí každý (vymyslel ji Vářa a je děsně sprostá). Další věci máme rozdělaný, chce to něco, čím bychom je dokopli (třeba nový kopačky:) nejradši plátěný s gumovýma kolíkama).

Motto: Na žádnou práci není nikdy dost pozdě.

Přesně před sedmi lety začala válka USA v Afghánistánu.

(2) comments

středa, října 05, 2005

Poslední příprava před pořadem Na vlastní oči na TV NOVA, kde uvidíme reportáž o Vesmírných lidech. Tohle poselství zanechal pan Ivo Benda na stránkách www.vesmirni-lide.cz a ja vam ho predavam! Třeba je to poslední zápis do mého blogu předtím, než mě vesmírňáci odnesou. Sbohem přátelé, kdybyste byli taky dnes večer odneseni, počkám na jedné z deseti milionů lodí u záchodků v pátém patře.
Bendův text se vztahuje k 4. sympóziu lásky, při kterém na nás Vesmírní lidé svítili z vesmíru ze svých vesmírných korábů svoji vesmírnou lásku a radost (byly to desítky přeletů, někdy na vás svítily i 3 - 4 lodi najednou):
"Od začátku pozorování Vesmírných lodí našich Přátel z vesmíru od 12 - 16 hodin byla informována Česká televize a pracovník pro „duchovní kontakt“ – pan Trš Antonín, který se podílel na posledním pořadu Cesty víry, ve kterém byly zlomky informací o Vesmírných lidech. Několik lidí mu telefonicky předalo svědectví o tomto pozorování. Česká televize má ze dvou natáčení celkem 3 hodiny záznamů rozhovorů se mnou, (Ivo A. Benda) a také záznamy rozsáhlých odběrních míst vzorků půdy u České Lípy z léta 2003. Závisí na žádostech lidí a na České televizi, zda bude v tomto „veřejnoprávním médiu“ nějaký skutečný pořad o Vesmírných lidech. Dosud se tam nic skutečného nekonalo."
Jen mi trochu vadí, že nevím, kterej den to bylo. Na stránkách je uvedený jenom datum.

(0) comments
Chinaski vydali novou desku. Podle mého spolužáka, hudebního publicisty, je to hodně dobrá deska. Ještě jsem z ní nic neslyšel, ale prej v hitparádách řádí hitovka Tabáček. Četl jsem dnes v Reportu rozhovor s Michalem Malátným a Pavlem Grohmanem (btw. zakladatelé čertovských prkének z rýžové země). A Michal řekl jednu zásadní věc: "Když přijde sebeuspokojení, v umění to můžeš zabalit." A pak řekl: "Taky by to vypadalo pěkně divně, kdyby na koncertech Rolling Stones nebo Beatles v předních řadách řádili kluci". (což byla reakce na poznámku redaktora/rky, že jsou kapelou pro holky a že na kocertech v prvních třech řadách jsou samý holky - což jako jsou a někdy docela pěkný:)) Souhlasím s obojím. A myslím, že první věc platí i pro život. Člověk musí pořád pro sebe a v sobě hledat nějaký rezervičky, někam se posouvat - když si řekne "jsem fakt dobrej a takhle mi to stačí", zakrní a obroste mechem a kapradím (podle vtipu "Čistota půl zdraví, řekla babička a obrostla mechem a kapradím". Anebo taky: "Čistota půl zdraví, řekla babička a kopla hovno pod postel." Jo, takovej je holt život :) Ale na druhý straně nás stejně odnesou Vesmírní zachránci a bude nám všem hej, protože nejdůležitější je láska, kterou k nám vysílá Aštar Šeran, a vesmírňáci nás zachráněj (jen tak bez nároku na honorář :) )

(0) comments

úterý, října 04, 2005

Druhy den ve skole. Seznameni s prvnimi studenty magisterskeho oboru, kteri prisli z jinych skol nez z zurnalistiky na FSV. Po vcerejsim pobytu v baru na FAMU dalsi pobyt v baru na FAMU (prednasky byly bud odpadle, nebo kratke). "To mas zkousek jako krava!" - moje spontanni reakce v hovoru s "cizim" studentem odjinud, ktery si zapsal vsechny predmety vypsane v Karolínce pro zimni semestr (predmety si prumerny student plni behem dvou rocniku). "Cizi" student se vzapeti stava prumernym studentem a bezi do pocitacove ucebny zrusit nekolik elektronickych zapisu do predmetu mgr studia. Cesta domu autobusem s Vojtou Tlustym. Zvracene poteseni nad tim, ze i tak pilny student se podivuje nad mnozstvim uciva v prvnim rocniku mediciny (na lopatce se musi naucit jen 13 nazvu ruznych casti kosti, hrbolku a jinych nerovnosti.. to v latine) a velke politovani, ze uz druhy den skoly se bude muset ucit. Za zatackou u hrbitova mavam z busu svemu tatikovi, sedicimu v nasem triskovem voze Peugeot 405, u pivnice U Thona Vojta mava z busu svemu tatikovi, frcicimu ve stribrnem voze mne nezname znacky a typu. Tak jsme si tak hezky zamavali a meli neskryvanou radost, ze se to tak hezky seslo. Nastesti se na nas v autobuse nikdo nekoukal divne. Prvni cteni mileho mejlu asi v pul seste vecer, totez podruhe lehce po desate. Udelal mi radost. Priprava tematu na sobotni reportaz z hazene a stale trvajici vira, ze tema bude prijato a ze to bude stat zato. Kontrola u doktora, vyzvednuti naseho vozu a prochazka na zameckou vyhlidku s tatou (vyhlidka v noci nema chybu!). V osm dokument na CT2 o korupci pri pridelovani poradatelstvi Olympijskych her (kolegum z BBC se to moc povedlo, litaji tam miliony eur, jeden hlas muze stat treba 100 az 200 tisic eur), pak Plovarna s Markem Ebenem a panem vyznamnym epidemiologem... A teseni se na zitrek, kdy opet vstanu, uvedomim si, jak je skvele, ze muzu dychat, postavit se na vlastni nohy, najist se obema rukama, tak jako uz stokrat dobihat autobus a v nem spat, znovu zajit na FAMU do baru s Fenclem, co ma 4 kapely, Stanikem, co furt desne kali, Ladou, co prisel na magistra coby "cizak" a s kterym jsem dobre pokecal uz pred tremi lety pri ustnich prijimackach na bakalarskou zurnalistiku a kterej se po neuspechu u nas uchylil na tri roky do Olomouce, a novymi spoluzaky "cizaky", a kdy uvidim na TV NOVA reportaz o Vesmirnych lidech v poradu Na vlastni oci :)

Motto: Den je krasny!

(0) comments

This page is powered by Blogger. Isn't yours?