<$BlogRSDUrl$>

pondělí, května 29, 2006

Zatím jsem nesložil všechny zkoušky předsevzané na 14 dní před odletem za jiným světem. Už mi jde z toho učení hlava kolem. Stále věřím, že to s výsledky testů vypadá nadějně.
Právě jsem se jmenoval manažerem vycházející krasojezdecké hvězdy Jakuba Laxy (viz. foto níže). Jedu vyjdenávat jeho start na olympijských hrách v Pekingu, odlet v sobotu 3.6. ráno. Snad mu dají divokou kartu.
Kolíčky stále neúspěšně natahují kůži okolo mých očí. Neustávám ve svém úsilí zapadnout mezi Asiaty hned první den.
Rýži jsem na dva týdny vynechal z jídelníčku, v Číně očekávám tvrdý atak této poživatiny.
Na četné dotazy odpovídám hromadně: Ano, ptačí chřipku vám přivezu.

(0) comments

čtvrtek, května 11, 2006

Sýrová anabáze 

Dostal jsem úděsnou chuť na nakládaný hermelín. A nejlepší na Mělníku mají na Staré škole. Štráduju si to až od Šubrtova lahůdkářství, a to je, panečku, dálka, že ani nestačím polykat sliny, co se mi sbíhají (sbíhají se se "s", protože se sbíhají dohromady). Kroky zvyšují frekvenci, jak se zvětšuje touha po tak akorát měkkém, lahodném, příjemně kořeněném, bohatou oblohou obloženém a chlebem opatřeném králi sýrů. Už jdu Svatováclavskou kolem zámku. Zahýbám u paty kostelní věže. Pod majestátním nápisem Stará škola sbíhám schůdky, ale... Co se to děje? Dveře jsou zavřené? To snad nemůže být pravda! Vždyť tady mívají vždycky dveře otevřené. Slyším hlasy, a tak bouchám na ten zátaras, který mne dělí od hermelínu. Otevírá Tomáš. Kuchař prý ochořel a v kuchyni vše uklizeno jest, a krále sýrů tedy teď z jeho rozjímání v blahodárném nálevu rušiti neradno. Smuten těžce zdolávám schody. Kam se, já nešťastník, poděju bez hermelínku? Hanz!! Ano, u Hanze si dám. Rázně přidám do kroku a za chvíli z dálky kynu Pšoukovi s Růzhynem. Vysedávají na zahrádce, třímajíce pivo. Hbytě pronikám k výčepu a pokládám zásadní otázku: "Máš nakládanej hermelín?" Hostinského zásadní odpověď: "Nemám. Nemám nic. Růzhyn právě jí poslední klobásu." To snad není pravda. Dal jsem si aspoň pivo a přisednul k bojz. Jenže tu si mezi řečí všimnu sousední picérky. Nechám pivo pivem a zaslepený vidinou sýra utíkám do restaurace. Už se na něj třesu... Jenže hermelín není. Zdrcen se skládám na židli u nejbližšího stolu. Povídám si s Luckou a Radkem a zase mezi řečí beru do ruky jídelní lístek. Paráda! "Dám si lazaně kvatro formadži." Servírka: "Lazaně nejsou." Cože?!

(4) comments

pondělí, května 08, 2006

Léto je v nás 

Léto je skutečně tady a s ním i občasné volné dny, věnované sportu a zábavě a někdy dokonce obojímu dohromady. Jako třeba jednou v pátek jsme se přes icq (God bless technology!) s Lazzou domluvili, že se za půl hoďky sejdeme u nás před domem a pojedeme na kole někam z města. Překvapilo mě, že s námi jel i Slavoň, který měl právě volno v práci a oblékl se do sportovního trička, podobnému těm, které nosíme všichni i do společnosti. Lazzu zase překvapilo, že na mě nemuseli čekat dýl než pět minut. A tak jsme vyrazili. Milou vesničku Vysokou s parádním výhledem na Mělník jsme měli při naší rychlosti takřka na dosah, a tak už zbývalo snad jen si pískat (což mi ovšem při hamtání za prášícím náklaďákem moc nešlo). Prosvištěli jsme návsí neomylně ke stolečku s lavicemi pod košatým listnáčem. Sotva jsme o listnáč opřeli své bicykly, už na nás od vchodu do hospůdky volal mladík: "Copak to bude, pánové?" Tak vřelé přijetí jsem nezažil od doby, kdy Neo zachránil Trinity a ta mu za to mohla zulíbat ruce. Sundal jsem přilbu a rukavice a už mé dlaně chladil orosený půllitr, který při přiťuknutí si s kamarády jako zvon hlásil světu, že je mi dneska opravdu dobře. Slastný pocit přetrval až do dna a protože Lazza potřeboval docela súrně píchnout babičce inzulín, drobátko jsme si došlápli na pedály a s větrem o závod pádili zpátky k soutoku.
Ten páteční podvečer jsme u starého lysu nad soutokem Labe a Vltavy seděli s Rushem a Žirafou (to je kluk) a Jenny a Lazzou a bylo nám zase pěkně (až na to, že Žirafa chtěl kouřit máčka a nám to nevonělo). A když se za pár hodin Rush odebral ze zkoušky kapely, protože sám uznal, že mu to asi kvůli jeho ovínění z podvečera za škopkama nepůjde, využili jsme vyzbylého času k přearanžování Naděje. Snad se nám to povedlo, což budete moct posoudit v sobotu 27. května před mělnickým kulturákem od 15:30 - to tam totiž vystoupíme při Festivalu mělnických kapel. Rush for president!

Foto: Neúnavný krasojezdec Lazza je talent a velká naděje pro olympijské hry v Pekingu 2008.

(3) comments

This page is powered by Blogger. Isn't yours?