Bonduv blog

Uvědomil jsem si právě, že je fajn, že nemusím nic psát, nic pracovat. Nějaké peníze by se sice šikly, ale zatím není stav nejvyšší nouze, a tak zatím pracovat nic nebudu.
Ve středu letíme z Tampere do Rigy, kde pobudeme do soboty. Těším se na tamní pivo, levnější než tady. Nebojte, moc snad ho pít nebudu, Bondí hlava totiž radši do sebe klopí martini. No, a protože takové martini.. dobře, kecám, tvrdej pít nebudu, takže si dám to pivo, jo? Oukej? Někdo proti? Kdyby jo, přileťe a překažte mé plány!
Dneska byla na finštině legrace. Zase se mě učitelka ptala - několikrát. A ani jednou jsem nerozuměl! Nějak mi nejdou ve výpovědích druhých oddělovat jednotlivý slova. Je to jedno velký suomalainen. Co se na mě vyvalí z jejího nitra, moje nitro nějak nedokáže přijmout. Ptala se nás jednotlivě, co pijeme a jíme ráno, vpoledne, večer a tak. Jedna holka odpověděla a následovalo: "Andrey, ... (něco) ...?" Chvíli jsem koukal, louskal to, co na mě vychrlila, a pak jsem si uvědomil, že to je něco jako "co pije ta holka ráno?". Pokrčil jsem rameny, protože jsem tý holce předtím nerozuměl ani slovo. Holka to zspeciálně pro blbce opakovala. Oproti prvnímu pokusu jsem v jednolitém výrazu, který měl nepochybně víc než dvě slova, rozeznal "teetta" - což je čaj. Tak jsem řekl teetta. No, projevil jsem se jako úplný blbec. Ale už jsem se s tím srovnal a myslím, že paní učitelka taky. Především, když jsme dneska na závěr probírali rozloučení. Na papíře stál seznam rozloučení. Na předposledním řádku stálo nähdään ("uvidíme se"). Paní učitelka se zeptala Stefana, jak se řekne "uvidíme se večer", on odpověděl skoro hned. Pak se zeptala mě, jak se řekne "uvidíme se zítra". Říkám: "Nähdään... víte, zítra je slovo, co si vůbec nikdy nepamatuju.. je děsně těžký, ale hned ho najdu" a začal jsem se hrabat v papírech, jakože se děsně snažím a skutečně ho najdu. Když v tom třída propukla v smích a soused mi ukázal prstem na poslední řádek, kde bylo napsaný "večer", "zítra", "o víkendu" a tak dále - samozřejmě ve finštině. Tím jsem zkompletoval mozaiku jistě velmi zajímavé představy mne, Andreye z Čekii, kterou si asi 15 spolužáků za poslední měsíc udělalo.