Bonduv blog

Hazeji nas do jednoho pytle s duchodcema. Vsimnul jsem si toho dneska na bazene. Levny vstup (1,80 E) maji po predlozeni odpovidajiciho prukazu denne od 6 do 10 dve skupiny - studenti a seniori. Duchodcu jsou v chlorovym oderu mraky. V satne, ve sprchach, v bazene, v saune. Dvere se netrhnou a dovnitr a ven se prelevaji davy duchodcu. Bavili jsme se o tom s Janou a libi se nam, jak tady vubec nikdo neresi "jé, tam nebudu chodit, se na mě budou všichni dívat", ale vsichni delaji co nejvic pro sve zdravi. A to je na Finech desne symaticky. Hromadna doprava je (asi zamerne) tak draha, ze mestem krizuji pelotony lidi na kole. I kdyz neni snih a kopce ani hory tady taky zrovna velky nejsou, cvaka to po ulicich ostosest - to Fini v pokrocilem veku bodaji do asfaltu hulkama, co vypadaji jako na lyze, ale jsou na mauntynyrink (myslim, ze to to tak jmenuje. No, zeptat se muzeme Jany, o tomhle pise diplomku - mountynyrink zapojuje asi 80 procent svalu - ne jednoho svalu, ale vsech svalu). Kdyz jdeme na obed do menzy, platime jen hlavni chod - 2,15 E; nandat si muzeme sami kolik chceme (pred puldruhou hodinou jsem se nafutroval lasagnema), priloh uz vubec, kolik chceme, v cene je piti, co hrdlo raci a zaludek snese - jde o nejakou ovocnou stavu a mliko a vodu (pak jsou druhy piti - a pivo to neni - za ktery si tady clovek vcelku ochotne priplati 10 centu - coz jsou lepsi dzusy), a co je vubec paradni: nandame si hafo zeleniny. Tomu rikam zdrava strava. To nekdo musi planovat, nekdo tohle musel vyvojove vyvijet a pripravovat a asi to byli ti, co dnes byli s nami plavcit. A tak v tom pytli s lidma, ktery vedi, co je pro telo dobry, klidne jeste nejaky cas zustanu. Mozna i do duchodu.