Bonduv blog

Dneska jsem asi napsal dalsi zkousku.. asi? Urcite. Jsem chytry, vzdelany a mam na to.. no, to se ukaze az 31.1., kdy jdu na zkousku z Teorii masove a medialni komunikace. Tam me asi kolegove akademici Jirak a Soltys vyvedou z omylu, mam dojem. A takovy je ostatne zivot. Vyvadi nas z omylu takrka dennodenne (pise se to tak? mozna jsem vas prave vyvedl z omylu, v nemz jste spocivali myslice si, ze se to pise denodenne.. ale jak to vlastne je? anebo vyvedete z omylu vy mne? I to se muze stat..) Ale zkouska je jeste daleko, a tak tu mame veselejsi zalezitosti. Napriklad prave jsem se rozhodl, ze dneska nebudu nic delat, vubec nic, ale vubec, ani nehnu prstem, abych neco delal, muzu se na to vyprdnout, vzdyt tu nejsem vubec od toho, abych neco delal, a kdo dneska neco dela, ten je podle mne barbar zivota, v jinych dnech prosim, to se da pochopit, ale dneska muze neco delat jen uplny silenec.. na vsecko se vyprdnu a pujdu do kina. To je parada, co? Parada lehnout si na zada - ale v kine se neda lezet.. Jedine snad na schodech. Na schodech? Ale to je nepohodlne, to by mne jejich hrany tlacily do kostrcky.. A kdyz si lehnes pod platno, tak zas nic nevidis, zvlast ne v tech dnesnich salech s velkymi platny.. vzdyt to nejsou ani platna, to jsou snad jen takove bile hloupe steny. Kam jsme se to podeli, kdyz uz ani platna v kinech nejsou? Jsem v kine nebyl ani nepamatuju (jsem uz stary) a treba uz si nepamatuju ani na platna. Je to tak davno...