Bonduv blog

Rushi, ani jsem nevěděl, že se někdy dozvím, jak to probíhá mezi tebou a tvou ženou.. a taky jak to probíhá mezi mojí spolužačkou a tebou..:) chvála milování!
Já měl dneska značně pracovno (na poslední slovo mě napadá jediný rým:). V pondělí odjíždím, a tak mám práce nad hlavu. Krom článků a příspěvků pro ČT musím napsat ještě důležitou rešerši. Problémy tu jsou, aby se řešily. Dnes jsem se do toho proto chtěl pustit po hlavě, ale dva článečky a dvě dopolední schůzky (žádné holky, anóbrž zdroje informací) tomu plánu značně nalomily nožky. Návrat z druhé schůzky kolem 14:30 ťal do pilířů mých představ sekerou docela přesně, tvrdě, úspěšně. Grr. Napsal jsem článek o kralupských lyžařích, co potrénovali na tomtéž rakouském ledovci jako Herman Maier (mezi řečí 4násobný vítěz Světového poháru, 3násobný mistr světa, 2násobný olympijský vítěz - to vše v obřím slalomu, Super G a sjezdu) - to byl pro mladé Kralupáčky velký zážitek. Vzápětí jsem vyběhl k Sokolu, kde zítra dopo otevřou volejbalovým turnajem parádní multifunkční hřiště (basket, volejbal, florbal, házená apod.) a kde jsem vyzpovídal pana Bubníka, který ve svých více než 91 letech (přesně si teď nevzpomenu, kolik mu je) je stále děsně čilý a o nové hřiště se zasloužil obrovskou měrou, sháněl peníze a dnes vedl i brigádu.. (Kéž by mi jak jemu dělalo zdraví dobrou službu do věku víc než požehnaného!) Návrat a nějaký plánování různých věcí + vyřízení počty. Obvolávání respondentů pro velký článek o házené. Odfrknutí u hudby. Ponoření se do nějakých školních věcí, žertovný počítačový program, který uhodne, na co myslíte (štěstí neuhodl, žabař), zprávy, únava, televize, únava, Uvolněte se, prosím (mimochodem vskutku podařený díl), a usednutí k počítači a elektroimpuls v hlavince, která vymyslela tyhle řádky a která chce seřadit písmenka do dalších slůvek, spojit je do slov a vět a textu pro noviny. Takže jsem večer prakticky proflákal (což je na jedné straně fajn) a zítra si přivstanu :)
Zítra máme prvně po měsíci kapelu, těším se. Na kluky, na hudbu. Myslím, že brzo doděláme novej kus, je v angličtině, ale myslím, že ústřední větě porozumí každý (vymyslel ji Vářa a je děsně sprostá). Další věci máme rozdělaný, chce to něco, čím bychom je dokopli (třeba nový kopačky:) nejradši plátěný s gumovýma kolíkama).

Motto: Na žádnou práci není nikdy dost pozdě.

Přesně před sedmi lety začala válka USA v Afghánistánu.