Bonduv blog

Velkou radost mi udělalo v poslední době několik lidí. Jednou z nich byla má bývalá spolužačka Vlaďka, která slovy "To bylo skvělý! Fakt se mi to moc líbilo, jsem si to děsně užívala." pochválila koncert naší kapely Lykke til na sobotním Lhotkafestu. Tak jsem jí hned prásknul kédo :) Další žena mi dělá radost společně s Pavlem Bobkem právě teď. Maruška Rottrová zpívá S tím bláznem si nic nezačínej (a já oponuji: Klidně si s ním začni a pokračuj, dokud ho máš ráda). Velkou radost mi udělala i moje máma. Čím? Vším. A už mnohokrát. Třeba tím, jak se moc stará, aby všechno klapalo, jak má, tím, jak chutné krmě vaří, tím, jak dokáže člověka (mě) vzpružit, nabídnout jiný úhel pohledu (se kterým třeba nemusíte vždycky souhlasit, ale něco na tom většinou bude) a hlavně s nadhledem něco oglosovat a jemně zavtipkovat, jak to umí jen naše máma (a já se pak od srdce zasměju a nezatížen pokračuji v ději dne) a tak podobně. Jestli tohle je jakési vyznání mámě, tak teda jo :)
A radost mi udělala jedna holka. Čím? Že se směje mým vtipům nebo aspoň tomu, když se snažím být vtipný. Což ale není to nejdůležitější. Spíš, že se tak vůbec směje, líbí se jí medvídek, kaštany, milena, lentilky... :) (tenhle smajlík patřil jí, protože jsem řekl, že jí tady o ní (pro ní?) něco napíšu). Ale no ták, víc už nikdy ani řádku... slibuju.