<$BlogRSDUrl$>

pondělí, srpna 01, 2005

Život je spletí časových linek, které se někdy proklatě proplétají. To má za následek, že člověk nestíhá. Tak jako já tenhle víkend. V sobotu celodenní volejbalový turnaj O Mělnickou včelu, práce na nočním nohejbalovém turnaji ve Střemech, navíc odvoz Janičky Hood na pohotovost s akutní angínou (teplota k děvětatřiceti člověku nepřidá v 37stupňovým vedru a při nemožnosti větráním ochladit pokojík). Po návratu ze Střem po 23. hodině ještě příprava na dopolední natáčení MČR v tenisu na vozíku. Vstávání v 6.45, zbitej jak pes, s bolavými svaly - hlavně na hrudi a rukou, s padacími víčky a rozmazaným pohledem na svět, příjezd do České televize, nepřítomnost nikoho, kdo by mi dal kazetu, zmatek při shánění někoho se zaměstnaneckou kartou potřebnou na výdej prázdného nosiče v tzv. fondech, spocené čelo a mokré triko při nastupování do vozu ČT, nejistota nalezení tenisových kurtů a hodinové natáčení s kafem pro kameramana Bohouška a technika pana Střihavku, pro mě dvě bobulky vína, návrat na Kavky, nekonečný skript vozíčkového materiálu, 90minutové vyčerpávající skriptování přímého přenosu z kajakářské ceny O trojského koně, zakopnutí na schodech, čůrání v prvním patře na toaletách hned vedle newsroomu, mátožné nohy spěšnou cestou na metro a do něj, krásná holka u automatu na jízdenky (neoslovena), obsah krvácející kapsy vhozený do automatu (cenný kov za malý obdélníček papíru), nekonečné telefonáty od sporťáka Tepu, mikrospánek pěší cestou z metra na bus, vykrvácená kapsa po zaplacení jízdného na Mělník, busový rozhovor s Janou z Blat o její bakalářce svázané za 600/kus (tady někdo krade), telefonát Potápkovi kvůli článku o včelařském turnaji, pokus o další telefonát ukončený lehkým spánkem, obrysy cukrovaru, autobusák, šouravá cesta domů z Pivovaru, telefonát A. Kasperovi kvůlu článku o MČR juniorských družstev na ploché dráze, telefonát Martinovi Jakešovi kvli včelařskému článku, telefonát bývalému trenérovi fotbalové Roudnice, telefonát současnému trenérovi, další včelařský telefonát, neutuchající telefonáty sporťáka Tepu, telefonát pořadateli lužeckého fotbalového turnaje (Jak to dopadlo, jaké byly výsledky? "Vyhrál to Lužec." Hm, a kolik to finále dopadlo. "Vyhrál to Lužec" Aha, ale kolik to bylo? "3:1". A nad kým? "Nad Šopkou" Hm, a můžete mi říct, jak ten zápas vypadal, v čem je domácí přehráli? "No, byli lepší." Hm, a góly padaly ze stardartek, nebo ze hry? "Střílel Tauchman." A ten dal...? "Dva góly. První ze standartky." A ten třetí? "Petr Tauchman" Aha, a ten první se jmenuje jak celým jménem? "Martin Tauchman". A jak dopadly ty další týmy? "Nejlepší brankář byl z Junioru Praha a nejlepší střelec z Kyjí. Nejlepší hráč byl Tauchman... David." Aha, takže to byl takovej rodinnej turnaj. A jak dopadl ten souboj o třetí místo? ...). Pak další telefonáty a psaní článků a padání na hubu a krátká návštěva zhulenýho Čoka ve 23.20 (jsem ho pozval), na závěr psaní storky z nočního nohejbalu. Padnutí do postele a hluboký spánek. Možná jsem ale ještě něco vytelefonoval a napsal. To už si ale nepamatuju.

Comments:
No, hlavne ze's to preckal ve zdravi.. Pusobi to jako velmi dynami(ti)cky den.. :-D
 
Okomentovat

This page is powered by Blogger. Isn't yours?