Bonduv blog

Nedivim se, ze dnesni Udalosti na CT1 zahajily blokem prispevku o Pavlu Dostalovi.
Mama mi o jeho odchodu rekla nekdy odpoledne, ale vlastne mi to doslo az vecer...
Sam rikal, ze jeho nebyti po smrti bude stejne jako jeho nebyti pred narozenim.
Otevrela se prede mnou hromada otazek, tocicich se ale kolem jedne odpovedi. Pro mne byl osobnost, mezi politiky jedna z nejdustojnejsich (ani si ted nevzpomenu na zadneho jineho dustojneho politika). Byl pro mne jistotou, jistotou toho, ze kdyz clovek neco dela dobre, pak to ma smysl.
Ano, odpoved na me otazky hovorila o smyslu.
Melo smysl jeho snazeni u recnickeho pultiku, kdyz ho poslouchal sotva jeden par usi v takrka prazdnem sale poslanecke snemovny, ze ktere nasi zastupci utekli pred navrhem zakona upravujici postaveni cirkvi u nas nekam do bufiku? Melo smysl jeho pusobeni v politice? Nemela by byvala vetsi smysl tvorba divadelnich her a psani textu? Nemelo by byvalo vetsi smysl neco "vznesenejsiho" nez zabomysi hry parlamentnich krys a potkanu? Přímá prace v kulture?
Ma jedina odpoved ale o tomhle nehovori zcela jasne. Vznasi se v polokonkretnu nekde hluboko v mysli, nabizi se, ale je zamlzena, zřejmé jsou pouze rozostrene obrysy pismen a slov. A tak je to stejne, kdyz se nekdy zamyslim nad smyslem zivota obecne. Zustanou vzdy jen obrysy, jejichz obraz se zostri az uplne na konci, az uplne na konci, kdy my i druzi budou hodnotit nas zivot.
A tak si rikam, ze to vsechno asi melo smysl. Pro neho i pro tisice dalsich lidi.

Myslenka: Kdyz lidem date penize, nic si z toho neodnesou, ale kdyz jim date neco, co si nemuzou vzit do ruky, ale do srdce, (procez jim to nikdo nemuze vzit)...